You are using an outdated browser. For a faster, safer browsing experience, upgrade for free today.

Kdy začít s druhým jazykem u dětí?

  • Mgr. Mirka Vondrová

Tuto otázku si klade obrovské množství rodičů a dalo by se říci, že každý z nás má svůj vlastní, většinou laický, názor. Sama mám malé dítě. U toho našeho ještě chviličku potrvá, než začne tvořit alespoň srozumitelná slova, ale proč se neinformovat s předstihem?

Prošla jsem mnoho zdrojů a pátrala po seriózních informacích. V tomto článku vám přináším jejich výtah, a pokud váháte, jestli vaše dítko přihlásit do jazykového kurzu či nikoli, třeba vám tyto řádky pomohou udělat to správné rozhodnutí pro vás a vaši ratolest.

Čím dříve, tím lépe!

V současné době existuje úžasná nabídka kurzů pro děti od nejútlejšího věku. Zajímalo mě tedy, jestli je doporučena nějaká věková hranice, kdy je “bezpečné” s druhým jazykem pro nejmenší začít. Pokud je vaše dítko zběhlé a rádo si hraje se slovy a netrpí žádnou zásadní řečovou vadou, s dalším jazykem může začít již od třetího roku života. Nemusíte se bát, že by si pletlo mateřštinu s novým jazykem. V dětském mozku jsou jazyky oddělené. Je dokázáno, že od narození do asi 2 let vnímá člověk jazyky nejvíce. V mozku se mu vytvářejí jazyková centra a v závislosti na tom, kolik řečí se dítě učí, tolich těchto center se u něj vytvoří. Zároveň jsou děti v tomto útlém věku schopny vnímat lépe akcent a správný přízvuk, s čímž mnohdy dospělí bojují. Z tohoto důvodu můžete své dítě se systémem dalšího cizího jazyka seznamovat už ve chvíli, kdy samo ještě nemluví. Další jazykový systém začne dítě automaticky ve své hlavičce ukládat, pokud se bude s cizím jazykem pravidelně setkávat - v tomto věku ve formě krátkých básniček, pohádek a říkanek.

Jak na akcent?

Pokud se rozhodnete, že pro své dítě najdete vhodný jazykový kurz, nebo na něj budete sami mluvit cizím jazykem, který výborně ovládáte, nebojte se, že vy nebo lektor kurzu nebude mít perfektní akcent či že sem tam uděláte nějakou gramatickou chybu. Přízvuk dítě získává z mnoha kanálů a se správným přízvukem mu mohou pomoct například pohádky v cizím jazyce nebo rádio. Pro příklad se uvádí ráčkování. Není přeci žádným pravidlem, že ráčkující rodiče mají ráčkující děti. To stejné platí s gramatikou. Dítě se rozvíjí jak v mateřském jazyce, tak v tom cizím. V obou dělá chyby, ale to neznamená, že je bude dělat do konce života.

Start výuky neodkládejte!

Zpět tedy k mé otázce věkové hranice. Dlouhodobé výzkumy hovoří o tom, že nejvhodnější dobou pro vzdělávání je v období, kdy mozek roste a tento proces trvá přibližně do šesti, sedmi let věku dítěte. Samozřejmě i poté je možné, aby si dítě jazyk osvojilo. Výzkumy přišly s výsledky, že děti, které začaly s cizím jazykem po desátém roce, nemluví zpravidla tak plynule jako ty, které s jazykem začaly dříve.

I hrou se můžeme úspěšně učit!

Úžasné je, že děti se nesnaží studovat jazyky rozumem, učení jako takové je pro pro ně přirozený proces. Prostřednictvím prozkoumávání a pestrých aktivit se jazyk dokáže naučit rychle a natrvalo. Navíc děti, které studují odmalička cizí jazyky, trénují více mozek, což se odráží i v dalších oblastech jejich rozvoje.